Vznik sboru
Sbor dobrovolných hasičů Bolevec byl založen 1. prosince 1901, kdy se v hostinci pana J. Kabáta konala ustavující valná hromada.
„Zřizující komité za předsednictví obecního starosty pana Jana Škardy přivítalo přítomné obecenstvo a udělilo slovo panu učiteli Laiblovi z Třemošné, který úchvatnými slovy vylíčil vznik a pokrok hasičství v Čechách.“
Sbor měl 5 zakládajících, 16 přispívajících a 29 činných členů. Starostou byl zvolen pan Jan Štekl (gruntovník), velitelem Josef Rauch (majitel domu) a jeho náměstkem Vojtěch Čechman.
Za stejnokroj byl přijat stejnokroj Ústřední jednoty hasičské v Čechách. 22. února 1902 zaslala firma R.A. Smekal dopisem nabídku prodeje stříkačky, což bylo projednáno a 25. února o 5-té hodině odpolední již se zástupce firmy bylo jednáno.
Nabídka zněla:
| – jedna dvouproudní stříkačka č.16 obrazu 1 z ceníku, 125 mm | ||
| – průměr bot | ….. | 2.100,- Kč |
| – průliv mosazný | ….. | 100,- Kč |
| – excentr k vytažení kuželů proti zamrznutí | ||
| – zámeček | ….. | 100,- Kč |
| – dvoják bez kohoutů | ….. | 24,- Kč |
| Celkem | ….. | 2.324,- Kč |
Dále nabídnuto:
| – 8 m savic ve čtyřech dílech | …. | 81,20 Kč |
| – 220 m hadic | …. | 340,- Kč |
| – 11 párů šroubení | …. | 5,- Kč |
| – 10x uvázání | …. | 96,- Kč |
| – naviják dvoukolový | …. | 80,- Kč |
| – 4 žebříky jasanové | …. | 68,- Kč |
| Celkem | …. | 2.994,20 Kč |
Celková suma byla usmlouvána na 2.700,- Kč a ihned sepsána smlouva. Záruka byla dána na 5 let. Úhrada byla usnesením obce stanovena na 3 roční splátky po 900,- Kč. Stříkačka došla 29. března a hned 31. března byla zkoušena za přítomnosti 25-ti mužů.
Svěcení stříkačky bylo stanoveno na 4. května 1902 s programem:
1) Před 10 hodinou dopolední shromáždění hostů a členů ve spolkové místnosti v hostinci pana J. Kabáta a uvítání
2) Svěcení stříkačky a mše svatá
3) Odevzdání stříkačky
4) Slavnostní oběd
5) Valná hromada
První veřejné cvičení se odehrálo 21. září 1902. 22. srpna 1903 vyjela stříkačka k prvému poplachu do Sence, bohužel naplano.
Skutečné nasazení stříkačky bylo: 16. – 17. 8. 1904 v Doubravce, 21. 8. 1904 v Lochotíně, 5. 9. 1904 v Druztové, 21. 3. 1905 v Bolevci
Stříkačka prošla celkovou rekonstrukcí ve dvou etapách – první v r. 1984, druhá v r. 1987 – 1988.
Ačkoliv výsledkem zmíněných rekonstrukcí prováděných výhradně mladými členy sboru, bylo kompletní zprovoznění stříkačky (do dnešního dne je plně funkční), došlo v období mezi první a druhou etapou ke ztrátě pečlivě obkreslených ornamentů z ploch stříkačky. Důsledkem je tedy stříkačka bez dřívějších ornamentů, včetně názvu „Bolevec“ a roku výroby „1902“, které byly uvedeny na bocích stříkačky.
Působení sboru do r. 1953
Po nesmírně aktivním a úspěšném vstupu sboru do života obce i hasičské rodiny se pochopitelně začaly projevovat i první problémy. Jednání výboru se stále častěji zabývala prohřešky členů nebo jejich pasivitou, v čele sboru však byly velké osobnosti, což umožňovalo tyto problémy překlenout. Sbor žil činorodým způsobem, rozšiřoval svoji členskou základnu a stále více se prosazoval za hranicemi obce.Dominantní osobností nepochybně byl pan František Mauer, který ve sboru 20 let působil ve funkci velitele, ale byl také uznávaným župním funkcionářem.V roce 1906 čítal sbor 73 členů a zřídil si novou hasičskou strážnici u p. Vojtěcha Kabáta.
V roce 1911 pak sbor měl již 111 členů a nepsaným pravidlem bylo, že téměř všichni majitelé domů v Bolevci, Malém Bolevci, Na Zavadilce i Košutce byli členy přispívajícími. V roce 1912 byla aktivita sboru oceněna přidělením uspořádání župního sjezdu právě v Bolevci. V dokumentech sboru se také dočteme o konfliktech s mnoha sousedními sbory např. z Třemošné, Ledec, Stýskal, Sence a Dýšiné. V roce 1912 má sbor zastoupení na dvoudenním hasičském kurzu v Doubravce, kde hlavním přednášejícím je p. Kohout.
Zajímavostí těchto let je v Bolevci ustavení Sdružení místních spolků, v němž sbor zastupují p. František Mauer a starosta Jan Štekl. O dobré pověsti sboru svědčí i skutečnost, že plzeňský lékař Jan Svoboda nabídl členům sboru zdarma léčení.
Jednatelem sboru byl po určité období p. učitel Hatina, od r. 1910 se jím stal p. Gustav Walenz. Znalec současné atmosféry náročných jednání výboru SDH musí s potěšením čísti zápis z r. 1911, kde psáno jest, že schůze zakončena o 2 hodině noční.
V roce 1911 vykonal přehlídku boleveckého hasičského sboru p. František Kohout a prohlásil se pochvalně o sboru, k roku 1911 se váže i účast na župním sjezdu v Ledcích. V roce 1913 pak ze zápisů vyplývá přistoupení boleveckého sboru k Hasičské vzájemné pojišťovně. V kronice sboru se lze dočíst i o hasičské solidaritě, sbírkách na postižené bratry hasiče, jedna z nich se například týkala i boleveckého člena Martina Škardy, který v parní mlátičce přišel o ruku. K tomuto období snad ještě jedna zmínka a ta se týká účasti jednatele sboru p. Eberleho na sjezdu slovanského hasičstva v roce 1906 v polském Krakově. V tomto roce se p. Eberle také stává čestným členem sboru.V roce 1923 spolupořádá sbor zájezd na Slovensko, ale také divadelní představení na návsi „Naši furianti“, později i „Pytlák Martin“. Prodělečnost představení způsobila, že divadelní odbor sboru byl zrušen. V roce 1922 je v Bolevci třídenní hasičská škola župní, župa má již 50 sborů s 1951 členy.
V roce 1926 oslavil sbor 25. výročí svého založení, stalo se tak i v místě činu, tedy v hostinci u Kabátů. V témže roce se sbor účastňuje veřejného cvičení na nové otevřeném cvičišti Sokola. Nemoc starosty sboru jakoby předznamenává velmi složité období, výbor řeší hádky mezi členy, nekázeň, ba dokonce i fyzické napadení velitele ve službě.
Skončilo 25 let aktivity sboru a nastává období, kdy sbor bojuje o svoji existenci. Na počátku roku 1927 umírá po 26 letech starostování ve sboru jeho první starosta p. Štekl a v červnu 1927 i dlouholetý velitel p. František Mauer. I když na jejich místa nastupují zkušení p. Vojtěch Mauer jako starosta a p. Jan Škarda velitel, činnost je ztrátou funkcionářů nepochybně poznamenána.