Působení sboru do r. 1953

Po nesmírně aktivním a úspěšném vstupu sboru do života obce i hasičské rodiny se pochopitelně začaly projevovat i první problémy. Jednání výboru se stále častěji zabývala prohřešky členů nebo jejich pasivitou, v čele sboru však byly velké osobnosti, což umožňovalo tyto problémy překlenout. Sbor žil činorodým způsobem, rozšiřoval svoji členskou základnu a stále více se prosazoval za hranicemi obce.Dominantní osobností nepochybně byl pan František Mauer, který ve sboru 20 let působil ve funkci velitele, ale byl také uznávaným župním funkcionářem.V roce 1906 čítal sbor 73 členů a zřídil si novou hasičskou strážnici u p. Vojtěcha Kabáta.

V roce 1911 pak sbor měl již 111 členů a nepsaným pravidlem bylo, že téměř všichni majitelé domů v Bolevci, Malém Bolevci, Na Zavadilce i Košutce byli členy přispívajícími. V roce 1912 byla aktivita sboru oceněna přidělením uspořádání župního sjezdu právě v Bolevci. V dokumentech sboru se také dočteme o konfliktech s mnoha sousedními sbory např. z Třemošné, Ledec, Stýskal, Sence a Dýšiné. V roce 1912 má sbor zastoupení na dvoudenním hasičském kurzu v Doubravce, kde hlavním přednášejícím je p. Kohout.

Zajímavostí těchto let je v Bolevci ustavení Sdružení místních spolků, v němž sbor zastupují p. František Mauer a starosta Jan Štekl. O dobré pověsti sboru svědčí i skutečnost, že plzeňský lékař Jan Svoboda nabídl členům sboru zdarma léčení.

Jednatelem sboru byl po určité období p. učitel Hatina, od r. 1910 se jím stal p. Gustav Walenz. Znalec současné atmosféry náročných jednání výboru SDH musí s potěšením čísti zápis z r. 1911, kde psáno jest, že schůze zakončena o 2 hodině noční.

V roce 1911 vykonal přehlídku boleveckého hasičského sboru p. František Kohout a prohlásil se pochvalně o sboru, k roku 1911 se váže i účast na župním sjezdu v Ledcích. V roce 1913 pak ze zápisů vyplývá přistoupení boleveckého sboru k Hasičské vzájemné pojišťovně. V kronice sboru se lze dočíst i o hasičské solidaritě, sbírkách na postižené bratry hasiče, jedna z nich se například týkala i boleveckého člena Martina Škardy, který v parní mlátičce přišel o ruku. K tomuto období snad ještě jedna zmínka a ta se týká účasti jednatele sboru p. Eberleho na sjezdu slovanského hasičstva v roce 1906 v polském Krakově. V tomto roce se p. Eberle také stává čestným členem sboru.V roce 1923 spolupořádá sbor zájezd na Slovensko, ale také divadelní představení na návsi "Naši furianti", později i "Pytlák Martin". Prodělečnost představení způsobila, že divadelní odbor sboru byl zrušen. V roce 1922 je v Bolevci třídenní hasičská škola župní, župa má již 50 sborů s 1951 členy.

V roce 1926 oslavil sbor 25. výročí svého založení, stalo se tak i v místě činu, tedy v hostinci u Kabátů. V témže roce se sbor účastňuje veřejného cvičení na nové otevřeném cvičišti Sokola. Nemoc starosty sboru jakoby předznamenává velmi složité období, výbor řeší hádky mezi členy, nekázeň, ba dokonce i fyzické napadení velitele ve službě.

Skončilo 25 let aktivity sboru a nastává období, kdy sbor bojuje o svoji existenci. Na počátku roku 1927 umírá po 26 letech starostování ve sboru jeho první starosta p. Štekl a v červnu 1927 i dlouholetý velitel p. František Mauer. I když na jejich místa nastupují zkušení p. Vojtěch Mauer jako starosta a p. Jan Škarda velitel, činnost je ztrátou funkcionářů nepochybně poznamenána.